Japonský topol sklizeň štěpky

Japonský topol se sklízí na štěpku (biomasu) jednou za 2-3 roky dle bonity půdy v dané oblasti a podle ročních srážek. Po dvou až třech letech mají kmeny výšku 6-8 metrů a průměr cca 4-8 cm. Výtěžnost z Ha je u různých odrůd uváděná v rozmezí za dva až tři roky cca 25-55 tun mokré štěpky (cca 45% vody). Výtěžnost se průběžně mění v závislosti na klimatických podmínkách v daných letech a podle počtu obmýtí (sklizeň). První sklizeň mívá zpravidla menší výnos, druhá, třetí a čtvrtá bývá nejsilnější a pátá, popř. šestá bývají zase o něco slabší a poté už se doporučuje z důvodu nerentability plantáž zlikvidovat.

• Životnost plantáže -  (ekonomická rentabilita) pro využití na biomasu je cca 12-15 let.

• Sklizeň plantáže -  Japonského topolu se provádí několika způsoby. Základní rozdíl je v tom, jestli potřebujete suchou (cca 20% vody) nebo mokrou (45-55% vody) štěpku. Mokrá štěpka se dá spalovat pouze v teplárnách a elektrárnách, kde mají předsoušecí zařízení. Suchou štěpkou se naproti tomu dá topit prakticky kdekoli, v malých výtopnách i v rodinných domech, a to jak v kotlích na biomasu nebo na dřevoplyn, tak i v klasických kotlích.

• Suchá štěpka - se dá získávat dvěma způsoby, méně náročný je způsob, kdy se topoly nejdříve podříznou a položí mezi řádky, nechají se ležet cca do června – srpna až uschnou a pak se pomocí řezačky na kukuřici seberou a seštěpkují. O něco náročnější způsob je topoly podříznout, naložit, odvést z pole na hromady a nechat opět uschnout a poté pomocí klasické štěpkovačky seštěpkovat. Takto získaná štěpka se již nemusí dosoušet a může se pohodlně topit celou zimu.

• Mokrá štěpka se také může těžit několika způsoby. Nejjednodušší a nejrychlejší způsob je sklizeň klasickou řezačkou na kukuřici Class, Krone, John Deer, New Holand atd. Menší stromy s průměrem kmenu do 6-7 cm mohou tyto řezačky sklízet klasickými lištami na kukuřici bez zvláštních úprav. Na silnější porosty s kmeny cca 7-12 cm již potřebují speciální řezací hlavy. Ve slabším porostu (do 7cm) dokáže řezačka sklidit až 20 Ha za den. O trochu náročnější a pomalejší způsob je sklízení pomocí jednořádkové štěpkovačky poháněné náhonem traktoru. Tyto štěpkovačky se vyrábějí jak přední, tak zadní tažené či nesené. A nejnáročnější způsob sklizně je opět pořezání, odvezení na hromady a seštěpkování klasickou štěpkovačkou.