
Všechny druhy topolů, tak jako každá dřevina, vyžadují pro svůj dobrý růst a celkovou vitalitu a dobrý zdravotní stav specifické pěstební podmínky, které je nutné respektovat. V současné době se topol dostává do popředí zájmu hlavně jako zdroj dřevní štěpky
(biomasy) a dřevní hmoty. Topoly jsou také využívány jako významný krajinotvorný prvek. Každý typ pěstovaného klonu má jiná specifika a tím je třeba přizpůsobit způsob ochrany před parazity a škůdci. Obecně nejzranitelnější jsou husté výsadby mladých rostlin jako například školky, matečnice a plantáže. Předně je při pěstování topolů třeba zdůraznit, že jejich dobrý zdravotní stav je podmíněn dodržováním všech hlavních pěstitelských zásad. V první řadě je důležitý výběr vhodných stanovišť, kvalitních sazenic, provést řádnou přípravu půdy, pečlivě postupovat při výsadbě, průběžně celoplošně ošetřovat a kultivovat, případně přihnojovat. To jsou základní pěstitelské zásady, které podmiňují počáteční rychlý růst sazenic, vysokou vitalitu, a zvýšenou odolnost proti většině škodlivých činitelů. Naopak porosty, které jsou nevhodně pěstovány, jsou primárně oslabeny a mnohem snadněji jsou poškozovány a napadány škůdci.
Pro dané stanoviště je důležité zvolit vhodné klony. Při jejich výběru je třeba zohlednit kromě růstových vlastností také jejich náchylnost k napadení chorobami a škůdci. Některé klony vynikají vysokou rezistencí k jednomu ze škodlivých činitelů, mohou však být více citlivé k jinému nebo mají nižší přírůstky. Celková stabilita porostu se dá zvýšit také vysazováním směsi klonů.
Další důležitou zásadou je udržování dobré porostní hygieny, to znamená likvidovat plevely, napadené rostliny a jejich částí, odstraňovat zbytky po těžbě a dodržovat ochranná pásma od volně rostoucích hostitelských druhů houbových patogenů. Součástí prevence jsou také pravidelné kontroly stavu porostu ve spolupráci se státní rostlinolékařskou zprávou. Je třeba sledovat choroby a škůdce, stanovit jejich četnost a odhad případných škod, které jimi mohou být způsobeny. Ve školkách a matečnicových plantážích je ideální monitorovat zdravotní stav ve 14denních intervalech. Pokud je zjištěný výskyt některého z hmyzích škůdců či jiných hospodářsky významných patogenů, neprodleně volíme vhodný způsob jejich regulace. Vždy upřednostňujeme mechanickou či biologickou ochranu. Často však není dostatečně účinná, v tom případě vybíráme z možností chemické ochrany. K ošetření Vaší plantáže Vám nabízíme postřiky Dithane a Kuprikol.
Virózy se projevují na listech mozaikovitou strukturou, nebo žlutými tečkami či kroužky. Mnohé virózy ovlivňují metabolismus napadené rostliny, která pak může různě negativně reagovat na další biotické činitele. Napadení virózou nemusí vždy znamenat snížení nebo omezení růstu. Virózy jsou přenosné vegetativním množením napadeného rostlinného materiálu (řízky), nebo savým hmyzem.
Houbové choroby listů nejvíce ohrožují produkční školky a matečnicové plantáže, kde mohou způsobit i odumření oslabených rostlin. Ve školkách je možné aplikovat fungicidy jako například Dithane M 45, Novozir MN 80, nebo Kuprikol, jiná efektivní možnost ochrany zde neexistuje. U neoslabených porostů s dobrou pěstební péčí a u rostlin s dostatečně velkým asimilačním aparátem(dostatečné množství nenapadených listů) je význam houbových chorob listů minimální a žádná ochranná opatření zde není třeba provádět.
Rzi rodu Melampsora se projevují na listech topolů oranžovými kupičkami (letními výtrusy – urediemi), které mohou koncem léta pokrýt celou plochu listu. Při silném napadení listy nekrotizují a může dojít k předčasnému opadu. Rzi jsou dvoubytné, to znamená, že kromě topolů potřebují k úplnému životnímu cyklu ještě jiného mezihostitele. Podle druhu mezihostitele rozlišujeme jednotlivé druhy rzí. V našich podmínkách je nejčastější rez Melampsora larici-populina pro níž je mezihostitel zejména modřín opadavý. Většina topolů je rzí každoročně napadána. Hlavní prevencí je ochranné pásmo bez mezihostitelů a výběr odolnějších klonů. Aplikaci fungicidů se provádí 2–3krát od objevení prvních uredií ve 14denním intervalu. 

Listová skvrnitost způsobená houbou rodu Marssonina napadá zejména mladé listy a nezdřevnatělé výhony. Během léta se na listech vytváří skvrnitosti typické pro jednotlivé druhy houby, které se postupně zvětšují a zahušťují. Marssonina brunnea f. sp. trepidae napadá topol osiku a topol osikovitý. Převážně na spodní straně listů jsou patrné hnědé 2–3 mm velké skvrny, ke kterým se postupně připojují nekrózy. Marssonina brunnea f. sp. brunnea – napadá topoly sekce Aigeiros, do níž je zařazen topol černý, topol euroamerický a topol bavlníkový. Na jaře se tvoří hnědé 1–2 mm velké tečky na obou stranách listů, okolní pletiva žloutnou, hnědnou až typicky bronzovatí. Marssonina populi nejvíce napadá topol černý, ale může se vyskytnout na všech druzích ze sekcí Aigeiros a Tacamahaca. Tvoří se 4–5 mm velké okrouhlé skvrny s difúzním okrajem. Marssonina castagnei tvoří obvykle na horní straně listů topolu bílého 4–5 mm velké, nepravidelné skvrny ve středu šedé až bílé, které nejsou na okraji ostře ohraničené. Ve školkách je tato choroba méně častá, obzvlášť v prvním roce pěstování. Podle potřeby lze aplikovat fungicidy, pro dobrý efekt provádíme první postřik nejlépe v období rašení listů a poté ještě dvakrát v měsíčním intervalu. 

Listová skvrnitost a odumírání konců letorostů způsobené houbou Pollaccia –nejzávažnějším druhem je Pollaccia elegans, která napadá hlavně topoly ze sekcí Aigeiros a Tacamahaca. Infikuje již rašící listy a nově rostoucí letorosty. Způsobuje nepravidelné, tmavě ohraničené skvrny, jenž se vyskytují více podél žilnatiny. Při silnějším rozvoji choroby listí zcela odumírá a opadává, vrchol letorostu krní a kroutí se. Další druhy této houby vyvolávají velmi podobné příznaky napadení. Hostitelem Pollaccia radiosa je topol osika. Pollaccia ramulosa se vyskytuje na topolu bílém a Pollaccia americana škodí na topolu hrubozubém a topolu osikovitém.

Chondroplea populea nebo také Dothichiza populea, anam.: Cryptodiaporthe populea, je na území ČR velmi závažnou chorobou topolů. Projevuje se vodnatým ztmavnutím kůry a vytvářením hojivých závalů. Způsobuje odumírání kůry na letorostech i na mladých kmenech a je nejnebezpečnější pro stromy do věku 6 let. Na starších stromech se projevuje prosycháním koruny. Zdrojem nákazy je odpad po těžbě, přestárlé porosty nebo suché stromy ponechané v porostech, šíření choroby podporuje zanedbávání včasného provádění probírek a těžby. K šíření nákazy dochází hlavně na podzim a na jaře, tehdy je nutné provést chemickou ochranu ve školkách a na plantážích. Na podzim aplikujeme postřik v první polovině října, a pokud není listí zcela opadané, opakujeme ošetření po opadu listí. Na jaře aplikujeme postřik 3–4 týdny před začátkem rašení pupenů. Lze použít stejné fungicidy jako proti houbovým chorobám listů. Pruty na produkci řízků už na jaře nepostřikujeme, neboť lze přidat fungicid do vodní lázně při namáčení řízků před výsadbou.

Xanthomonas populi je považována za velice vážnou chorobu. Typickými příznaky této choroby jsou podélné praskliny na kmenu a větvích, které jsou obklopeny nepravidelnými valovitými okraji, z nichž na jaře vytéká bělavý lepkavý sliz. Nekróza kmene a větví zhoršuje kvalitu dřeva a nekróza obepínající výhony může vést až k předčasnému odumření celého stromů.
.jpg)
Agrobacterium tumefaciens napadá topoly ze sekce Leuce, na nichž může způsobit vážné škody. Výskyt nádorovitosti je možné potlačit biologickou ochranou, a to kmenem bakterií Agrobacterium ęradiobacterę K84.
.jpg)
Erwina cancerogena. Tento druh je spolu s bakteriemi rodu Pseudomonas považován za původce hnědého mízotoku.

Armillaria mellea patří mezi primární parazity. Ohrožovány jsou stresované porosty na nevhodných stanovištích (nedostatek živin, málo vláhy). Ostatní dřevokazné houby infikují stromy především v místech poškození. Jejich rozšíření stoupá s věkem hostitele. 

Mezi sekundární (ranové) parazity patří také ohňovec obecný 

Phellinus igniarius, šupinovka zhoubná – Pholiota destruens

sírovec žlutooranžový – Laetiporus sulphureus. Ideální je zabránit poškození kmene. Pokud k němu již dojde, okamžitě takové místo ošetřujeme vhodným přípravkem.

Dithane je organický kontaktní fungicidní přípravek proti širokému spektru houbových chorob (např. plíseň bramborová, skvrnitost listů, plíseň okurková, plíseň révová atd.)

| Dithane | |
| Účinná látka | Mancozeb 80% |
| Použití k lividaci | Širokého spektra houbových chorob (např. plísně bramborové, skvrnitosti listů, plísně okurkové, plísně révové |
| Dávkování | 20-30 g |
| Vody l | 10l |
| Nejnižší teplota pro aplikaci | 10 °C |
| Doba aplikace | Březen-září |
| 5x20g | již není v nabídce |
Fungicidní přípravek proti houbovým chorobám jako je například plíseň bramborová, plíseň cibulová, bakteriální skvrnitost okurek, plíseň révová, kadeřavost listů broskvoně, bakteriální spála jabloňovitých atd.

| Kuprikol | |
| Účinná látka | Oxychlorid mědi 84 % |
| Použití k lividaci | Širokého spektra houbových chorob (např. plísně bramborové, plísně cibulové, bakteriální skvrnitosti okurek, plísně révové, kadeřavosti listů broskvoně |
| Dávkování | 50-100 g |
| Vody l | 10l |
| Nejnižší teplota pro aplikaci | 10 °C |
| Doba aplikace | Březen-září |
| 2x10g | již není v nabídce |
| 3x40g | již není v nabídce |